Marketa Frank

Původně jsem neplánovala vůbec něco podobného psát, ale možná jste si všimli, že v posledních dnech nejsem tak aktivní, jak obvykle bývám, a není to proto, že bych neměla náladu nebo mě chytla kreativní krize, ale procházím si teď se svými blízkými nečím hodně těžkým, a i když se snažím zůstat pozitivní a dělat všechno tak, jak jsem zvyklá, ne vždycky se to podaří a převládne ve mně pocit smutku a beznaděje. Důvod, proč tenhle příspěvek vůbec píšu je ten, abyste věděli, že i když se často může zdát všechno zalité sluncem, v pozadí to tak vždycky být nemusí a naprosto každý člověk na tomhle světě má problémy, o kterých třeba jen nechce nebo nemůže mluvit. Nikdo z nás si nechce procházet ničím špatným, ale nikomu z nás se to v životě bohužel nevyhne. Jediné, co můžeme dělat, je každý den vstát, být vděční za všechno, co v přítomném okamžiku máme a myslet pozitivně, protože nám často ani nic jiného nezbývá. A vám všem, kterým život zrovna taky hází klacky pod nohy, posílám spoustu lásky. Zvládneme to <3

Keď si začala písať svoj prvý blog, o čom bol? Kde si čerpala inšpiráciu na písanie?

Můj úplně první blog jsem začala psát asi v 11 letech, upřímně si ale nejsem jistá, o čem byl, asi takový mix všeho, co tenkrát dělali všichni, haha. Takové to “opravdové” blogování přišlo až v roce 2012, kdy jsem začala blogovat o sobě a svém životě, přidávala jsem outfity, fotky z cestování, random posty ze života. Inspiraci jsem teda čerpala hlavně ve svém životě, což platí i dnes.

Ahoj Markét. 🙂 V tuto chvíli mám jen jednu jedinou otázku na duši. Byla jsi taky tak zoufalá při sepisování bakalářské práce, když se ti blížil termín odevzdání? A den ode dne jsem dutější a dutější a říkám si, že to snad nezvládnu….potřebovala bych, aby měl den 48 hodin aspoň! 🙂

Buď v klidu, byla jsem z toho hotová úplně stejně. Měla jsem k tomu ještě spoustu práce, svatbu a pamatuju si, že jsem pak byla ještě ke všemu nemocná, takže jsem fakt chtěla jen zalézt pod peřinu a počkat, dokud celý tohle období nepřejde 😀 Ale člověku nezbývá nic jiného než se kousnout, dopsat to a ten pocit potom je úžasný. Takže vydrž, už jenom chvíli a máš to za sebou <3

Ráda bych se zeptala, jestli máš nějaké vysněné kabelky/kabelku nebo vyhlídnuté, které by sis chtěla koupit? Mám 2 LV neverfullky, gucci crossbody a chystám se také na ysl (možná úplně stejnou jako máš ty :-), takže jako kabelkovou maniačku mě to opravdu zajímá 🙂 

Hehe, jak já ti rozumím 😀 Momentálně mě hodně láká Prada Galleria Saffiano v nude barvě, je to podle mě nádherná klasická kabelka a obzvlášť na jaro a léto je perfektní, tak uvidím, jestli do ní půjdu. Jinak už spoustu let je mým největším snem ta nejklasičtější kabelka na světě – Chanel flap bag. Cenově je to ale jinej vesmír, takže si na ni asi ještě počkám 🙂

Mne by moc zajimalo, jak jsi dosla k tomu, ze se stravujes tak, jak se stravujes, jak jsi zjistila, co ti nedela dobre, proc jis tak, jak jis? Myslim, ze zbytecne se tomuto tematu vyhybas a hodne zen by to zajimalo.

Je pravda, že se tomu svým způsobem vyhýbám, ale neřekla bych, že zbytečně. V minulosti jsem si myslela, že jím tím nejlepším možným způsobem (který jsem i propagovala) a ve finále jsem si jen zhoršovala zdravotní problémy, proto tuhle chybu už nechci opakovat a vím, že stejně tak to má spousta lidí, co podlehla nějakému stravovacímu trendu, který jim ve finále jenom uškodil. Poučila jsem se, že každému prostě vyhovuje něco jiného, každé tělo potřebuje něco jiného – a navíc nemám potřebné vzdělání k tomu, abych ostatním radila se stravou, jen občas ukazuju to, co vyhovuje mně. Abych odpověděla na původní otázku, jak jsem došla k tomu, jak se stravuju teď – byl to takový pokus omyl, o zdravou stravu jsem se začala zajímat už na střední škole, snažila jsem se v průběhu let zjistit co nejvíc informací a naučit se pracovat se svým tělem. To, co mi nesedí, jsem zjistila poměrně jednoduše, po nějakém jídle mi prostě bylo špatně, měla jsem křeče, byla jsem nafouklá, takže jsem ho vyřadila. Nejím lepek, protože je mi po něm špatně, nejím mléčné produkty, protože podle mě páchají v těle člověka víc škody než užitku, ze zdravotních důvodů se vyhýbám cukru.

Vím, že s Vildou milujete cestování a proto se chci zeptat na jakých webech kupujete letenky, ubytování?

To je vždycky různé! 🙂 Hodně sledujeme Cestujlevne.com, a když padne nějaká hezká letenka v době, kdy máme volno, tak ji koupíme, i když jsme do dané destinace třeba neměli v plánu letět. Jinak letenky hledám třeba na Kiwi, Momondo, Pelikán.. A ubytování vždycky booking.com nebo Airbnb!

Ahoj, zajímá mě, jak se Vám s Anetkou daří skloubit kamarádský vztah s pracovním. Jak řešíte případné pracovní neshody? Myslíš, že to Vaše kamarádství nějakým způsobem ovlivnilo, ať už v pozitivním, nebo negativním slova smyslu?

Upřímně jsem se toho taky trochu bála, aby práce neměla negativní vliv na naše přátelství. Ale musím říct, že za těch pár měsíců vidím jen samá pozitiva! Jsme na stejné vlně jak v životě, tak v práci, takže jsme se zatím vždycky na všem shodly, když si třeba nejsem v něčem jistá, vždycky dám na její radu, protože věřím jejímu úsudku.

Ahoj Markét, naváži na předchozí komentář, zajímalo by mě jak to Anetka má s tebou pracovně? Párkrát jsi již zmiňovala, že ti pomáhá, ale asi se touto práci neživí nebo ano? Všimla jsem si, že ti poslední dobou pomáhala a pracovala hodně na tvých projektech. Jinak jste obě úžasné 🙂

Moc děkujeme 🙂 Anetka je v podstatě taková moje pravá ruka. Řešíme spolu všechny businessové záležitosti, pomáhá mi ale i s tvorbou (s focením, natáčením, plánováním), kontroluje všechny výstupy před zveřejněním, probíráme spolu nápady na všechny možné projekty.. 🙂

Ahoooj, bude niekedy meet up aj na Slovensku? 

Byla bych moc ráda! Zatím to neplánuju v úplně blízké budoucnosti, ale jakmile bude příležitost a byl by o to zájem, tak určitě! <3

Ahoj Markétko :-),
úvodem bych chtěla říct, že jsi pro mě velkým vzorem a inspirující osobou. Moc ti fandím ve tvé tvorbě, která se, dle mého, velice liší od ostatních! <3 A chtěla bych se zeptat, zda ses vůbec setkala s nějakou kritikou/hatem? Vím, že u youtuberů/bloggerů je to, bohužel, zcela běžné. A u tebe mám pocit, že jsou na tebe samé pozitivní ohlasy a DÍKYBOHU žádné hatery nemáš. Je tomu tedy tak? 🙂

Ahoj, mockrát děkuju za krásná slova <3 Každopádně s hatem se samozřejmě setkávám, myslím, že když jde takhle člověk s kůží na trh, haterům a trollům se nikdy nevyhne, ač se snaží sebevíc. Nikdy se nemůžeš zavděčit každému a anonymita internetu je bohužel dokonalým útočištěm pro všechny negativní lidi. Takže je rozhodně potřeba mít hroší kůži, aby se to člověka nedotýkalo, což se mi, díky bohu, daří dobře. Navíc těch pozitivních a milých lidí je naštěstí stále naprostá většina 🙂

Markétko já jsem vlasomaniačka a proto se Tě zeptám na vlasy. V jednom videu jsi říkala,že používáš drogerkovou vlasovou kosmetiku a že kadeřnice Ti navrhuje ať začneš používat profi výrobky. Začla jsi? Poznala jsi na vlasech rozdíly? Zajímají mne hlavně šampony,kondiše a masky,ne stylingové přípravky. Děkuji moc 

Začala a rozdíl je teda neskutečný! Už bych se k drogerkové kosmetice nevrátila, jednak ty vlasy vypadají lépe, jsou na dotek úplně jiné (hladké a mnohem víc hydratované), ale i vydrží déle bez umytí a mnohem méně se mi mastí. Používám řadu Invigo od Welly a nemůžu být spokojenější. Brzy budu točit video o své aktuální péči o vlasy 🙂

Ahoj, ide z teba veľa pozítivnej energie a celkovo pôsobiš ako šťastný a spokojný človek.. Mala si niekedy zlé, depresívne obdobia ktoré trvali aj viac dní, a poprípade ako si sa z toho dostala? veľmi by mi to pomohlo. ďakujem <3

Mockrát děkuju, to jsem ráda, ale ano, prošla jsem si depresemi, které bohužel netrvaly jen několik dní, ale několik měsíců. Jsem hrozně tvrdohlavá a všechno chci vždycky zvládnout sama, takže jsem tenkrát nevyhledala pomoc odborníka a postupně jsem se z toho dna zvedala sama. Hrozně moc mi pomohla knížka Miluj svůj život, která to tak nějak odstartovala. Začala jsem se zaměřovat na sebe, na svůj seberozvoj, podařilo se mi do jisté míry vyřešit zdravotní problémy, které mě trápily, začala jsem se chovat ke svému tělu hezky tím, že jsem jedla zdravě, věnovala jsem se meditaci, četla jsem seberozvojové knížky.. A ve finále jsem za to hrozně vděčná, protože jsem díky tomu opravdu poznala sama sebe.

Hodně často prezentuješ témata o sebelásce, sebeúctě, vyrovnání apod. Nalejme si čistého vína. Jsi sama se sebou na 100% spokojená? Šla by jsi někdy do kosmetických úprav (výplň rtů, úprava obličeje, umělá prsa, gelové nehty, řasy,…) nebo jsi čistě proti tomu? Co by jsi na sobě časem chtěla změnit?

Upřímně si myslím, že být sama se sebou spokojená neznamená, že si o sobě člověk myslí, že nemá chybu a že se mu na sobě líbí úplně všechno. Jsem ženská, takže samozřejmě mívám i chvíle, kdy si připadám úplně nemožná, ale už jsem v takové fázi, že s mojí sebejistotou to nijak neotřese. Já osobně si neumím představit, že bych si někdy nechala zvětšit prsa nebo napíchat rty, ale nejsem vyloženě nějaký odpůrce těhle věcí – každá žena má právo na to, aby se rozhodla, jak chce vypadat a zacházet se svým vlastním tělem. Nicméně myslím, že když má žena problém se sebevědomím, tak ani umělá prsa a úprava obličeje to nezmění.

Jak často cvičíš a využila jsi někdy služeb trenéra? Hlídáš si makroživiny nebo máš přirozeně štíhlou postavu?

V ideálním případě cvičím 6x týdně, trenéra jsem nikdy neměla, ale vyhovuje mi, když mám ve cvičení nějaký plán nebo strukturu, jinak jsem hrozně líná a flákám to. Momentálně mám období, kdy mě to hrozně baví a vděčím za to programu BBG od Kayly Itsines, který přerušovaně cvičím už v podstatě několik let, ale teď jsem si koupila aplikaci, která je vlastně takový osobní trenér v mobilu. Budu o tom do detailu mluvit v jednom z dalších vlogů. Makroživiny si nehlídám, celkově jsem si nikdy nepočítala kalorie, nevážila jídlo ani nic podobného – připadá mi, že taková ta přehnaná kontrola nad jídlem má ve finále spíš negativní dopady a může snadno sklouznout k nějaké poruše příjmu potravy. Jím zdravě, jím to, co mi chutná a co dělá mému tělu dobře a nijak se neomezuju. Jím, když mám hlad a jím, dokud nejsem opravdu sytá.

Ty sama jsi měla vztah velmi brzy a velmi brzy ses vdala, co říkáš na to, že jsou slečny 20, 21…až třeba 25, které ještě nikdy vztah a sex?

Neříkám na to nic, připadá mi to naprosto normální. Každý má jiné tempo a jiný životní příběh, někdo pozná svojí osudovou lásku ve 13, někdo ve 30, někdo je vyspělejší a cítí se připravený na vážný vztah brzo, někdo k tomu dojde mnohem později.. Nemyslím si, že existuje nějaký “správný” věk, kdy má člověk mít vztah, jít do manželství nebo mít sex. Každý to má jinak a měl by vždycky jednat podle toho, jak to sám cítí, ne podle toho, jak to dělají ostatní 🙂

V kolik chodíš spát?

Vždycky se cítím nejlíp, když jdu spát kolem desáté, ale občas se stane, že se s Vildou nemůžeme odtrhnout třeba od seriálu a jdu spát až před půlnocí, haha. Ale většinou jsem v posteli mezi desátou a jedenáctou.

Co si myslíš o tom, že jsou krásné ženy nesebevědomé?

Bohužel jsem ve svém životě měla spoustu nádherných žen, které si, pro mnohé úplně nepochopitelně, nevěřily a neměly se rády. Proto vždycky tvrdím, že sebevědomí nemá se vzhledem nic společného.

Jaká byla tvoje motivace pro první video na YouTube, jestli jsi nad tím přemýšlela delší dobu nebo to bylo spontánní? A také by mě zajímalo, jaké je tvoje nejoblíbenější a naopak nejneoblíbenější oslovení pro tvé jméno nebo jestli máš nějakou přezdívku.

O Youtube jsem přemýšlela několik let, haha, rozhodně to nebylo nic spontánního. Spíš jsem dlouho sbírala odvahu, až jsem si jednou řekla, že už teda fakt začnu. Paradoxně jsem ale ráda, že jsem s natáčením nezačala třeba ve stejnou dobu, jako jsem začala blogovat, vím, že bych na to nebyla připravená a že bych nebyla schopná předávat to, co se snažím předávat teď, takže jsem ráda, že jsem počkala. Přezdívku ani nejneoblíbenější oslovení asi nemám, vždycky mě všichni oslovují “Markét” nebo “Markétko” 🙂

Ahoj Markét tvoje tvorba a myšlenky se mi strašně líbí, zajímalo by mě co od života čekáš jaké jsou tvoje cíle a jestli jste někdy přemýšleli o stěhování do zahraničí? 

Mockrát děkuju 🙂 Od života čekám hlavně zážitky, důležité lekce, které mě budou pořád posouvat dál, nikdy se nechci přestat učit, chci svůj život strávit smysluplně a zanechat po sobě nějakou stopu.. to je otázka, na kterou bych mohla odpovídat hodiny a hodiny 🙂 O stěhování do zahraničí jsme přemýšleli před pár lety, ale pak jsme od toho upustili, protože jednak se nám tady žije dobře, ale hlavně tu máme všechno – rodinu, přátele, práci, kontakty.. v cizině bychom byli sami a museli bychom začít zase od nuly, což nám přijde jako škoda. Ale kdybychom měli možnost jet třeba na rok do New Yorku, tak po tom bychom asi skočili! 😀