1. Kafe, procházka a cally // 2. Typické kočičí válení na sluníčku // 3. Výtahové #ootd // 4. retro podlaha v Café Tvaroh

Jaro ve váze // Kamarád <3

1 & 2. Ach, naše rekonstrukce.. od posledního měsíčního shrnutí nemám bohužel žádné updaty. Máme kotel a topení, svítíme, ale jinak je stěhování stále v nedohlednu. Tak snad v dubnovém shrnutí už budu mít co ukázat. Držte nám palce! // 3. Bílo-šedé combo mě baví // 4. Radůstky ze Zoen Voor Gust

První oběd venku na sluníčku! Bun bo z CaPhé <3 // Matchy matchy!

Miluju výhled na Prahu z Vyšehradu // První jarní kvítky!!

1. Jeden velmi typický outfit // 2. Margharitaaa! // 3. Láska, díky které se celý den nezastavím a jsem neustále v pozoru. Jednou mrknu a je na druhém konci místnosti, o všechno si neustále stoupá, všechno prozkoumává a kramaří. A taky každý den rozdá tisíc úsměvů a pusinek, který mi dodávaj energii. Miluju život s ní. // 4. Čas vytáhnout ze skříně džínovou bundu!

Béžovo-černý holky & odpoledne ve studiu na nahrávání Unbeatable Lounge

Petřín & ledové matcha latté

1. Neutrální outfit do skoro 20 stupňů // 2. Ledový čaj z Café Letka // 3. <3 <3 // 4. Krásný voňavý balíček od Beloved

Centrum Prahy. Netřeba slov <3

1. Detaily // 2. Jaro v parku! // 3. Ledová matcha se pomalu, ale jistě, stává mojí jarní obsesí // 4. Ale hezky to s Kačkou vyvažujeme hranolkama!

Toulky zavřenou Pařížskou. Už se tak těším, až se do obchodů, kaváren, restaurací, kadeřnictví, divadel a všude jinde vrátí život.

Tohle je přesně outfit, ve kterém se vždycky cítím nejlíp. Taková sázka na jistotu 🙂

Tak to byly střípky z března. Jaký byl váš začátek jara?

Na Youtube dnes vyšel nový vlog 🙂 Uvidíte, jak (ne)pokračuje naše rekonstrukce, jak jsem oslavila svoje 25. narozeniny a mnoho dalšího <3

Jeden obyčejný domácí vlog 🙂 Jídlo, procházky, domácí práce.. aneb to, co se dá během lockdownu dělat 😀 Minulý týden jsem pro vás natáčela další vlog, tak se na něj brzy můžete těšit. Krásné Velikonoční pondělí všem!

Je čas na shrnutí února! Na jednom se asi shodneme – byla zima 😀 Nevěřila jsem, že někdy v Praze zažiju tolik sněhu, a už vůbec jsem nevěřila, že by se nám někdy povedlo bruslit na rybníku v parku uprostřed města.

Procházky po centru miluju. I když je zataženo a pochmurno. Praha je nádherná za jakéhokoli počasí, obzvlášť takhle zeshora <3

Rekonstrukce samozřejmě bylo a je jedno z hlavních témat naší domácnosti. Během února se udělaly všechny dělnické práce (bourání zdí a příček, lehká změna dispozice..), pak takové ty práce, co nejsou na první pohled tolik vidět (srovnávání zdí, přetažení elektřiny..), každopádně výsledek je: 1. všechny hrubé práce máme hotové a už nás čeká jen to hezké, 2. zatím se nic nepodělalo! (ťuk ťuk) a SVÍTÍME! Každý malý pokrok = obrovská radost. Vybírali jsme si vypínače a zásuvky, nakonec jsme zvolili variantu na horní fotce vpravo, připadala nám taková minimalističtější a modernější.

Mamko, co tam máš?

Aneb jak si zpříjemňujeme lockdown. Občas si říkám, že si objednáváme jídlo až moc často, ale na druhou stranu jsem ráda, že můžeme podpořit naše oblíbené podniky v téhle těžké době, navíc si myslím, že vaření v nové kuchyni si budu fakt užívat a tak nějak přirozeně tu dovážku omezíme 😀

Turistka ve vlastním městě. Pamatuju si, jak jsme si loni s Vildou říkali: “Musíme rychle na procházku do prázdného centra! Takhle bez turistů to tady už nikdy nezažijeme!” … o rok později … no 🙂 už by to nějaké ty turisty chtělo!

Kávičky a procházky.

A další procházky. Miluju to. Myslím, že kdybychom neměli Isabelku, nedonutila bych se každý den chodit na dlouhé procházky. S kočárkem to ale jde samo a díky bohu za to. Mám alespoň nějaký pravidelný pohyb a změna prostředí je super na psychiku.

Jeden mrazivý outfit & Isi v obýváku

Asi Sofču brzo zaměstnám jako editora.

Jedna něžná radost. Na svatbu kamarádů, která se, moc doufám, uskuteční.

Volání jara <3

Návštěva u rodičů, když se to ještě mohlo. Snad se brzy zase dočkáme. Do té doby jsem vděčná, že existují videocally.

Praha je láska.

Instagram versus realita, mama edition 😀

All time favorite avokádový chlebík (bezlepkový s vajíčkem navíc) ze Smetanaq. Mohli bychom to jíst pořád.

Doma s mýma kočičkama. Díky nim je celý lockdown o dost snesitelnější.

Jaký byl váš únor?

Kdo by to byl řekl, že jeden den se budeme brodit metrem sněhu a o dva dny později si nazujeme tenisky. Jaro letos přišlo dost rychle a nečekaně, ale nebudu lhát, že si to neužívám. I když pořádné teplo je ještě daleko, mám radost z každého slunečného dne. Předevčírem jsem dávala na stories pár fotek o tom, co mě potěšilo v ten daný den, a ráda bych se o tom trochu rozepsala i tady.

Aktuální situace je asi už pro všechny psychicky náročná. I když si občas říkám, že vlastně “nemám právo” být smutná, protože jsem zdravá, moje rodina je zdravá a nikdo z mých blízkých kvůli covidu nepřišel o živobytí, nikdo z nás už rok nežije tak, jak si představoval, takže právo na občasnou frustraci máme úplně všichni. Ale protože jsem optimistická duše, stále věřím tomu, že už se celá tahle situace chýlí ke konci. A taky mi paradoxně připadá, že už jsem tak zvyklá v tomhle režimu fungovat, že už mě zpřísňování opatření nevyvádí z míry a cítím se lépe než před rokem. Navíc mám doma 7 měsíční slečnu, která leze rychlostí blesku a stoupá si o všechno, co vidí, což mě během dne zaměstnává tolik, že vlastně ani nemám čas neustále přemýšlet o tom, jak je tahle doba naprd.

Co mi ale obecně pomáhá, je radovat se z každodenních maličkostí. Nic jiného nám teď ani nezbývá. Jsem vděčná za každou procházku na čerstvém vzduchu. I když ho přes tu roušku moc necítím, pořád to beru jako lepší variantu, než kdyby byl úplný zákaz vycházení. Jsem vděčná za dobrou kávu, která mi zpříjemní den, ať už si ji připravím sama nebo si ji koupím v okénku. Jsem vděčná za každej úsměv té naší princezny. A že jich přes den je! <3 Jsem vděčná za zpěv ptáků, který na procházce poslouchám, a který mi připomíná, že to pravé jaro už se opravdu blíží. Jsem vděčná za kytičky, které mi celý týden zdobí stůl. Jsem vděčná za to, že mě teď vlastně nemá co rozptylovat a můžu se soustředit na svoje projekty. Jsem vděčná za to, že i v téhle situaci se nám rozumným tempem daří rekonstruovat byt. Jsem vděčná za každou malou i velkou radost. A hlavně věřím, že když ještě naposledy zatneme zuby, dočkáme se návratu normálna.

Jak jste na tom vy? Jak se cítíte? A co vám teď dělá radost? <3