Kdo by to byl řekl, že jeden den se budeme brodit metrem sněhu a o dva dny později si nazujeme tenisky. Jaro letos přišlo dost rychle a nečekaně, ale nebudu lhát, že si to neužívám. I když pořádné teplo je ještě daleko, mám radost z každého slunečného dne. Předevčírem jsem dávala na stories pár fotek o tom, co mě potěšilo v ten daný den, a ráda bych se o tom trochu rozepsala i tady.

Aktuální situace je asi už pro všechny psychicky náročná. I když si občas říkám, že vlastně “nemám právo” být smutná, protože jsem zdravá, moje rodina je zdravá a nikdo z mých blízkých kvůli covidu nepřišel o živobytí, nikdo z nás už rok nežije tak, jak si představoval, takže právo na občasnou frustraci máme úplně všichni. Ale protože jsem optimistická duše, stále věřím tomu, že už se celá tahle situace chýlí ke konci. A taky mi paradoxně připadá, že už jsem tak zvyklá v tomhle režimu fungovat, že už mě zpřísňování opatření nevyvádí z míry a cítím se lépe než před rokem. Navíc mám doma 7 měsíční slečnu, která leze rychlostí blesku a stoupá si o všechno, co vidí, což mě během dne zaměstnává tolik, že vlastně ani nemám čas neustále přemýšlet o tom, jak je tahle doba naprd.

Co mi ale obecně pomáhá, je radovat se z každodenních maličkostí. Nic jiného nám teď ani nezbývá. Jsem vděčná za každou procházku na čerstvém vzduchu. I když ho přes tu roušku moc necítím, pořád to beru jako lepší variantu, než kdyby byl úplný zákaz vycházení. Jsem vděčná za dobrou kávu, která mi zpříjemní den, ať už si ji připravím sama nebo si ji koupím v okénku. Jsem vděčná za každej úsměv té naší princezny. A že jich přes den je! <3 Jsem vděčná za zpěv ptáků, který na procházce poslouchám, a který mi připomíná, že to pravé jaro už se opravdu blíží. Jsem vděčná za kytičky, které mi celý týden zdobí stůl. Jsem vděčná za to, že mě teď vlastně nemá co rozptylovat a můžu se soustředit na svoje projekty. Jsem vděčná za to, že i v téhle situaci se nám rozumným tempem daří rekonstruovat byt. Jsem vděčná za každou malou i velkou radost. A hlavně věřím, že když ještě naposledy zatneme zuby, dočkáme se návratu normálna.

Jak jste na tom vy? Jak se cítíte? A co vám teď dělá radost? <3

25 comments

Reply

Markéta ako si sama napísala, naozaj každý má právo na tieto pocity, pretože to trvá už tak dlho, či to niekoho zasahuje viac alebo menej a podľa mna je aj fajn si to uvedomiť a prijať to, že naozaj mame právo sa tak niekedy cítiť a bez výčitiek ? Mne vo všeobecnosti určite robia radosť maličkosti, o ktorých tiež píšeš a šport s tým že hlavne šport ma udržuje v tej psychickej pohode (čo je pre mna veľmi dôležité pretože dobrovoľnícky pracujem na online psychologickej poradni pre mladých) Hlavne je to behanie von a domáce cvičenie.

Pripomenula si mi kvietky a teším sa, keď si tiež tento rok tie prvé kúpim ?

Prajem Vám prijemne dni a budem sa tešiť na nový príspevok či video ?

Reply

To jsi napsala hezky, Leni 🙂 Máš pravdu. Cvičení ti závidím, já se k tomu zatím nějak nemůžu donutit, naštěstí procházky s kočárkem a nošení malé je takový každodenní workout 😀 Měj se moc hezky <3

Reply

Mluvíš mi z duše. Poslední dobou trošku bojuju se smutkem, i když mi přijde, že na to “nemám právo”. Když venku vysvitne sluníčko, hned mám lepší náladu a změní se mi uplně celý den. Už aby zmizelo tohle pochmurno a přišlo jaro se vším všudy! Mějte se krásně a opatrujte se <3

Reply

Už to fakt dopadá na psychiku nás všech 🙁 Nezbývá nic než doufat, že už brzy bude líp <3 Měj se krásně

Reply

Markétko to je nádherně napsané! Mám to úplně stejně! Od té doby, co vidím a hledám i malé radosti, tak jsem mnohem šťastnější!! A upřímně? i ty na tom máš velký podíl! Měj se krásně! <3

Reply

To mě opravdu moc těší, Eliško, děkuju <3

Reply

V tomhle období je opravdu důležité dělat si radost maličkostmi a jsem na tom podobně jako ty – zlepší mi náladu i taková drobnost jako je káva a procházky, i když teď jsem celkem dlouho byla v karanténě kvůli covidu. :/ Už se ale těším na jaro a určitě si brzy pořídím také nějaké tulipány, kytičky miluji! :)) Mimochodem nádherné fotky, povedly se! 🙂

Reply

Jéje, to mě mrzí, tak snad už můžeš alespoň na procházky! A tulipánky moc doporučuju <3 Děkuju 🙂

Reply

Ahoj piješ klasickú kávu alebo bezkofeinovu?

Reply

Ahoj, klasickou 🙂

Reply

Pro mě je v tuto chvíli největší radostí jakákoliv předzvěst jara, takže jak píšeš – zpěv ptáků, květiny,… 🙂
Jelikož máme za domem i zahrádku, předpěstovávám si v tuto chvíli sazeničky. Papriky už raší a mají mini první lístky, rajčata a cukety jsou zatím v obalu a čekají na dovážku nového substrátu z online nákupu. 😀
Jinak pěkné fotky a velice pěkně napsaný, pozitivní článek.
Opatrujte se <3

Reply

Jaro je prostě úžasnej příval nový energie <3 A zahrádka musí být super, obzvlášť v lockdownu, když je hezky 🙂
Děkujeme, ty taky <3

Reply

Markétko, krásný článek, mluvíš mi z duše. Poslední týden nebo 14 dní jsem taky taková smutnější a ačkoli se snažím s tím bojovat a přes den se pořád nějak zaměstnávat, abych na to nemyslela, občas ty ponuré myšlenky stejně přijdou. Jak píšeš, je mi smutno, i když si říkám, že na to vlastně “nemám právo”, protože jsou na tom lidi mnohem hůř, bez ohledu na to jaká situace zrovna je. Snažím se myslet pozitivně, užívala jsem si letošní krásnou zasněženou zimu plnými doušky, ale už to stačilo. Teď se těším na jaro, na každý slunečný den. Tohle meziobdobí mezi zimou a jarem mi ale přijde nejhorší, protože u nás to momentálně vypadá poslední dva dny tak, že je celkem zima a hlavně mlha, takže ani počasí mě moc ven netáhne. Ale dělá mi radost sluníčko (když je), které mě vytáhne na procházku s mým pejskem, který je další mou malou velkou radostí a hlavně každý tvůj článek a každé tvé video mě neskutečně moc nabíjí pozitivní energií, proto děkuji. Děkuji za všechno. Děkuji, že jsi. Jsi naprosto úžasná!!
Musím říct, že zároveň mi začíná strašně moc chybět cestování a s ním i léto. Léto je mé nejoblíbenější roční období, takže na to se těším už teď možná ještě víc než na to jaro, ale co se týče toho cestování, to si vynahrazuji teď tak, že si po večerech pouštím tvá stará cestovní videa a naprosto jsem se zamilovala do videa z Černé Hory, takže až tahle poblázněná situace skončí, což doufám a věřím, že bude opravdu brzy, tak mám asi jednu z prvních destinací, kam se musím podívat.
Tak ještě jednou děkuji. Jsi obrovskou inspirací a mám tě moc ráda. Krásný večer 🙂

Reply

Ahoj Karolínko, tak jsem ráda, že v tom nejsem sama, snad to bude jen lepší a lepší! A sluníčko je fakt nejvíc. Mockrát děkuju za milá slova, to, že někomu zlepší náladu moje tvorba, je pro mě ta nejkrásnější odměna. A s cestováním úplně souhlasím, jakmile bude možnost, tak frčíme pryč, kamkoli! 😀 Černá Hora je úchvatná, doufám, že se tam jednou vrátíme i s malou. Měj se moc hezky a ještě jednou děkuji <3

Reply

Ahoj Markét,
nám bohužel v lednu covid vzal jinak naprosto zdravého dědečka a upřímně mám od té doby pocit, že mi zatím nic nemůže udělat radost.

Každopádně vám přeji hodně zdraví a krásný den 🙂

Reply

Ahoj Péťo, to mě hrozně moc mrzí, upřímnou soustrast 🙁 Držte se <3

Reply

Ahoj Markét, mám to podobně tak že mám kolem sebe rodinu, velkou zahradu, prázdné okolí – tak ani nestíhám myslet na to že je to ve světě opravdu špatné. Doufám že se to brzy zlepší a myslím na všechny kteří to mají těžké! 🙂

Reply

To je krásné, Jani <3

Reply

Ahoj Markétko, krásně napsané, mluvíš mi z duše. Mně odvolali přítele na 3 týdny hlídat hranice okresů, takže se teď dlouhou dobu neuvidíme, takže si občas posmutním. Na druhou stranu se snažím myslet pozitivně a radovat se z maličkostí.. Dokopala jsem se konečně ke čtení, k učení, raduju se z každého slunečného dne a tulipány skupuju ve velkém.. ?

Reply

Jéje, Klárko, to mě mrzí, ale snad je to jen dočasné a brzy ho budeš mít zase u sebe 🙂 Alespoň se na sebe můžete víc těšit, hehe <3

Reply

Je to náročné období pro všechny. Dá se říct, že už jsem si také zvykla na tyto opatření, jen už jsem přemýšlela, že mi strašně chybí kino, divadlo, zajít si s kámoškama do oblíbené restaurace a bezstarostně si pokecat, pobavit u něčeho dobrého. Pořád doufám, že se rychle vrátíme do normálního života. ☺️ Také se nyní obklopujeme radostmi doma, jsem ráda, že jsme všichni zdraví, hlavně naše dvě cácorky, že si s manželem nelezeme na nervy a spíše nás to ještě více stmelilo. ❤️

Reply

Tyyjo, někam za kulturou bych taky vyrazila, kde jsou ty časy, kdy jsme si jen tak vyrazili do divadla. Ach 🙂
A je skvělé, že si užíváte čas s rodinou <3 <3

Reply

Ahojky všichni ?
Přesně, jak to výše psala Kori, jsme si takto nedávno psaly s nej kamarádkou, jak nám chybí trošku se vyparádit, zajít si na vínečko, do kina, nebo si jít zatančit. ☹️ Také to začlo na mě teď doléhat a koukám, že nejsem jediná. Je to prostě už dlouhé a tím, že pracuji v nemocnici, je slovo COVID na denním pořádku a někdy už je toho příliš. Hrozně bych chtěla s mým manželem už konečně odjet na líbánky, odpočinout si u moře se sluncem nad hlavou, ale musíme holt ještě vydržet, jsou to blbosti ve srovnání s tím, co se děje? Velmi vděčná jsem za práci, kterou miluji a smím i nadále vykonávat, stejně tak i můj muž stále chodí do práce, takže to je obrovské plus. Jsem vděčná za zdraví mé i mojí rodiny a také za to, že jsme stihli svatbu loni v létě mezi covidími vlnami, což bylo také velké štěstí. Jsem vděčná, že jsem si vyzkoušela pracovat na covidové JIPce, byla to obrovská škola života a člověk si spoustu věcí uvědomí. Tyto vděčnosti se snažím stále si opakovat, když jsem taková přejetá a pak si uvědomím, že se máme vlastně dobře? Jak a čím si dělám radost? Objednávkou dobrých jídel, tancováním u TV (ať žije Just Dance ?), zpíváním, časem stráveným s mým mužem, úspěchy v práci?
Markét, přeji pevné zdraví ceké rodině a nervy při budování nového hnízdečka? Doposud jsem byla jen tvým němým sledovatelem (na svět youtubu mám svůj, pro většinu asi né moc populární názor?), ale pravdou je, že se na tebe, potažmo tvé přátele a rodinu, příjemně kouká a jste takový ,, normální” ? a zdejší komentáře jsou dnes takové svěřující se, milé a podporující, že jsem si řekla, že také něčím přispěji.?
Mějte všichni krásné dny a buďte na sebe hodní?

Reply

Ahojky! S tím vyparáděním úplně souhlasím, už mi tak chybí vzít si na sebe podpatky, že si je snad vezmu na procházku s kočárkem ?
No.. je vidět, že jsme v tom všichni spolu ❤️Moc držím palce, ať v práci zvládnete (snad) “konec” pandemie a věřím, že se s manželem dočkáte zasloužených krásných líbánek! Moc děkuji za komentář, vážím si toho ?

Reply

Ahoj Markét, úplně mi mluvíš z duše. Jsem studentka a musím říct, že ta online výuka doléhá na nás všechny studenty. Je to opravdu náročné období a musím říct, že často mě přepadnou špatné nálady, jsem taková skleslá a přijde mi, že je to všechno nekonečný a hlavně nekončící. Říkám si pak, jak dlouho to ještě vydržím bez kamarádů, bez chození do restaurací a kaváren. Ale máš naprostou pravdu, že člověk by měl být vděčný za každou maličkost:) Mně hodně pomáhá mít nějakou malou rutinu, třeba cvičení. Cvičení je skvělé a hodně mi pomáhá s psychikou a když si to uděláme i zábavné, jde to samo.
Když se nad tím zamyslím, měla bych být vděčná za hodně věcí – že moje rodina je zdravá, že mám možnost se zaměřit na sebe, možnost se věnovat mým koníčkům…Děkuji za připomenutí<3 Přeji celé tvé rodině hodně zdraví a moc doufám, že všichni společně zvládneme toto těžké období.

P.s: Tvůj blog je úžasný. Miluju ho a jsem velkou fanynkou:)

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *

This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.