Původně jsem neplánovala vůbec něco podobného psát, ale možná jste si všimli, že v posledních dnech nejsem tak aktivní, jak obvykle bývám, a není to proto, že bych neměla náladu nebo mě chytla kreativní krize, ale procházím si teď se svými blízkými nečím hodně těžkým, a i když se snažím zůstat pozitivní a dělat všechno tak, jak jsem zvyklá, ne vždycky se to podaří a převládne ve mně pocit smutku a beznaděje. Důvod, proč tenhle příspěvek vůbec píšu je ten, abyste věděli, že i když se často může zdát všechno zalité sluncem, v pozadí to tak vždycky být nemusí a naprosto každý člověk na tomhle světě má problémy, o kterých třeba jen nechce nebo nemůže mluvit. Nikdo z nás si nechce procházet ničím špatným, ale nikomu z nás se to v životě bohužel nevyhne. Jediné, co můžeme dělat, je každý den vstát, být vděční za všechno, co v přítomném okamžiku máme a myslet pozitivně, protože nám často ani nic jiného nezbývá. A vám všem, kterým život zrovna taky hází klacky pod nohy, posílám spoustu lásky. Zvládneme to <3