THE FIRST LOOK

Fotky: Aneta Coufalová Swenson

Dnes je to přesně měsíc od naší svatby, takže vám při té příležitosti ukážu fotky z našeho first looku. Upřímně jsme dlouho přemýšleli o tom, jestli se poprvé uvidíme předem nebo až u oltáře. Nakonec ale zvítězil first look a jsem za to hrozně ráda. Ta chvíle, kdy mě poprvé viděl ve svatebních šatech byla prostě jenom naše, soukromá, intimní a nádherná. Celý obřad byl už tak hodně emotivní a s Vildou jsme si oba poplakali, takže představa, že bychom se viděli až u oltáře, to bychom už asi fakt nedali 🙂 To, že jsme se viděli předem nás oba krásně uklidnilo a opadla z nás veškerá nervozita. A protože jsme měli obřad až od 4 hodin, měli jsme čas udělat i pár portrétů a mohli tak po obřadu rovnou odjet na večeři, aniž bychom zdržovali hodinovým focením.

Mám husí kůži, když si vzpomenu, jak jsem vystoupila z auta a viděla Vildu stát zády ke mně uprostřed náměstí před kostelem. Jak jsem k němu nervózně šla a těšila se, až mu položím ruku na rameno, on se otočí a konečně se uvidíme. Fotografové nás teda chvíli napínali, takže jsem pár vteřin stála za ním, než se otočil. Byl tak roztomile nervózní, skoro nedýchal, a když jsem se ho dotkla a poprvé mě viděl jako nevěstu, ten jeho upřímný úsměv a rozzářené oči bylo přesně to, co mi stačilo k naprostému štěstí. I kdyby se v ten den pak vůbec nic nepovedlo, já věděla, že i tak to bude nejkrásnější den mého života, protože mám po svém boku zrovna jeho a budeme oficiálně rodina. Navždy. <3 

It's been exactly one month since our wedding day today so I thought I could show you some photos from our first look. We've been thinking wheter we should do the first look or see each other at the ceremony for the first time, but we chose the first look and I'm so glad we did. The moment when he saw me in my wedding dress for the first time was just ours, private, intimate and beautiful. The ceremony was very emotional and we both cried so seeing each other there for the first time would be just too much to handle haha 🙂 With the first look we just calmed down and all the wedding stress was suddenly gone. And because the ceremony was at 4PM, we had some time to take some photos and we could go to the reception straight after.

I have chills when I think about how I get out of the car and saw my man standing in the middle of the square waiting for me. I was so nervous and excited about finally seeing each other, but our photographers needed some time so I was standing behind him for a while before he turned over. He was so cute and nervous, barely breathing, and when I touched him and he saw me as a bride for the first time, his beautiful smile and shining in his eyes were the only things I needed to see to be absolutely happy. Even if everything went wrong after that, I knew it would still be the happiest day of my life because he's the one standing by my side and that we were gonna be a family. Forever. <3