img_6061-copyimg_6080

So here it is, we're home. I can't describe how I feel. Being back here is so weird and so normal at the same time. Nothing has changed here but I made unforgetable memories and saw so many places that something changed inside of me. It's a cliché, I know, but I'm not the same person I was two months ago. I'm so happy to be at my comfort zone again, be with my family, eat the food that I love. But it feels like a dream now, I don't understand that just a few hours ago I was on the other side of the world and I really spent two months there. And it's also very strange for me that I'm not with my friends, we experienced so many things together and they're not around anymore. I'm sure you know this feeling. I have this mindset always when something ends. Now I'm gonna enjoy this evening with my mommy and I'm gonna edit some photos that I haven't posted here yet. I actually have a lot of them 🙂 xx

//

Tak a je to tady, jsme doma. Nedokážu vůbec popsat, jak se cítím. Být zpátky doma je tak zvláštní a normální zároveň. Nic se tu nezměnilo, ale já jsem toho zažila a viděla tolik, že se změnilo něco uvnitř mě. Vím, že to zní jako klišé, ale vážně nejsem stejná jako před dvěma měsíci. Jsem ráda, že jsem zpátky ve své komfortní zóně, že jsem se svojí rodinou, že můžu jíst jídlo, které mi chutná. Ale všechno mi to připadá jako sen a nemůžu pochopit, že ještě před pár hodinami jsem byla na druhé straně světa a opravdu jsem tam strávila dva měsíce. A taky je hrozně zvláštní nemít kolem sebe svoje přátele, zažili jsme toho spolu hrozně moc a najednou tu nejsou. Určitě tenhle pocit znáte. Mívám ho pokaždé, když něco končí. Teď si jdu užít večer s maminkou a upravím nějaké fotky, které vám chci ještě ukázat. Je jich ještě spousta 🙂 xx