Dřív byla hudba moje všechno. Od malička jsem vždycky snila o tom, že budu zpěvačka. Po střední škole se mi, asi jako každému, život celkově hrozně zrychlil a přišla spousta starostí, které jsem do té doby neznala. A než jsem se nadála, uběly měsíce a dokonce i roky a já vlastně přestala úplně zpívat, což mi každý, koho znám, hrozně vyčítá. Poslední dobou mě napadají myšlenky, jestli jsem se nezačala vzdávat všech svých snů (co se týče blogu, zpívání..) na úkor mojí práce a školy. Nechápejte to špatně, miluju svojí práci a nemohla jsem si vybrat lepší školu, ale říkám si jak to asi půjde dál? Dodělám školu, začnu podnikat, najednou mi bude 40 a budu si říkat, co všechno jsem dřív chtěla a ani jsem to nezkusila. Na druhou stranu se nechci vzdát toho, co mám teď, protože jsem vlastně hrozně šťastná, ale všechno na 100% prostě dělat nejde a den má jenom 24 hodin. Tak já nevím. Znáte tyhle pocity? Připadám si teď jako bych nasedla na nějaký kolotoč a nemohla z něj vyskočit. Možná je to ale jenom tímhle obdobím, všechno se na mě tak nějak valí a já se snažím všechno stíhat a všechno dělat co nejlíp. Možná po Vánocích naberu nový dech a začnu se víc věnovat věcem, co mě baví asi úplně nejvíc? Nebo možná až po státnicích nebo po svatbě? A půjde to vůbec? Tenhle článek vlastně nemá žádný smysl, jen jsem tak nějak měla potřebu ze sebe dostat svoje pocity 🙂 ..
Music used to be my everything. I've dreamed about being a singer since I was a little girl. After high school, as most of you probably experienced as well, my life started to be a lot busier and suddenly I had tons of new troubles and responsibilities. And all of a sudden, months and even years have passed and I realized that I've stopped singing completely, which everyone that I know is blaming me for. I started having this feeling that maybe I started letting go of my dreams (about singing and blogging..) at the expense of my job and school. Don't get me wrong, I love my job and I couldn't choose a better university, but I'm just asking myself where am I heading to? I'm gonna get my degree, start my own business, then boom and I'm 40 years old asking myself why I haven't tried to chase my old dreams. On the other hand, I don't want to loose all the things I have right now, because I'm honestly soo happy, but I just can't put all of my energy to every single thing and the day has only 24 hours. I don't know. Do you know these feelings? I feel like I I feel like I jumped on a merry-go-round and can't jump out of it. Maybe it's just this time of a year, there's a lot of different things going on and I'm trying to do my best all the time. Maybe after Christmas I'm gonna catch a new breath and I'm gonna do all the things I love the most? Or maybe after my finals or the wedding? Or ever? I guess this post don't have a real reason, I just wanted to get all the feelings out 🙂 ..
This site is protected by reCAPTCHA and the Google Privacy Policy and Terms of Service apply.